Daniel Pék (hlavní pořadatel)

Po pravdě jsem rád, že je to za mnou, protože se soutěží bylo spojeno hodně zařizování včetně předsoutěžní večerní pilot párty u mě doma zakončené dělobuchy. Samotné pořádání by se celkem zvládnout dalo, ale samozřejmě jsem si chtěl také zalétat a to je už náročnější kombinace. Naštěstí jsem na soutěž měl svého osobního navigátora Jardu (původního konstruktéra mezka), a ten mě vždy dobře naladí.

1. kolo
Líbilo se mi nejvíc. Někdo mi urazil polovinu výškovky. Letím dál. Za chvíli dostávám do stejného místa druhou ránu a to už plandající kus výškovky uletěl. Zvykám si na trochu jiné reakce modelu a jdu zase tvrdě do boje jen s polovinou výškovky.

2. kolo
Vcelku nic zvláštního, dávám jeden sek.

3. kolo
Povedly se mi dva seky. Naštěstí žádná kolize.

Finále
Nedaří se mi seknout. Polákovi Tomaszovi Z. se moje stuha namotala do motoru a tak mu nejde na plný výkon. Jdu pouze po něm (musím mu vrátit ztrátu mojí stuhy). Stojí kousek vedle mne a tak dobře slyším jeho volání, abych ho ušetřil. Přistávám, sice jsem nikoho neseknul ale srazil jsem se s někým, kdo šel nekompromisně dolů, zalítal jsem si skvěle.

Tahle akce byla myslím dobrý nápad nejen možností zalétat prakticky s čímkoli ale i volbou letiště, které je takřka uprostřed republiky a je tak dobře dostupné i Polákům tvořícím už dnes nemalou základnu kombatu.