Destruction Derby II

V neděli 23.3.2003 jsme opět vyrazili na letiště. Kromě jiného se do vzduchu chystaly poprvé i dva nové OpenCombatí modely Atak z mé stavebnice - Zdeňkův a Jirky Karáska juniora (dlouho létal s motorizovaným větroněm a když nás na podzim 2002 viděl s motoráky došlo mu, že to je to co chce :-)). Zdeněk už s kombaty zkušenost má a tak postavil pěkný model, aby nebyl stejný jak ostaní udělal na koncích křídel, VOP a SOP jiné zakončení a-la Rorýs. Jirka takový model postavil poprvé a tak přidal i ovládání směrovky. Na základě letových zkoušek musím konstatovat, že úplně k ničemu.
Já létal klasicky Ataka a Míla, který minule kombata zničil, oprášil staršího akrobata na 6,5. Po několika letech konstatoval že "to není ono", model zabalil, závistivě pozoroval a fotil.
Jarda Siegel, také s Atakem ze stavebnice, sbírá zkušenosti a jistotu. Zavzpomínal jsem jak se Jarda v polovině minulého roku k RC létání po dlouhé době vrátil a došlo mi, že ta nezkušená vyplašenka je už dávno pryč a na kombatovém nebi si na něho musíme dávat pozor. To ostatně potvrdil při svém prvním letu se stuhou - letěli jsme jen dva a asi po dvou minutách mě seknul, sice to nebyl příliš zasloužený sek (připletl jsem se mu do cesty), ale na to se nikdo neptá, ke konci letu jsem mu sek oplatil.

Samostatné tema je Zdeněk. Už jsem několikrát psal o jeho strastech s motory. Ani tentokrát tomu nebylo jinak. Než na novém "rorýsoidním" Ataku naladil motor podle svých představ tak zničil jednu vrtuli a spálil dvě svíčky. Výsledek stál ale za to, kolmý start nečinil žádné problémy. Bohužel ani tentokrát nenesl model domů celý. Špatně provedené táhlo ke kormidlu VOP si vybralo svoji daň. Po mém hecování: "... vyzkoušej obrácený přemet ať výš jestli to bude držet stopu ..." v letu na plnou rychlost otočil model na záda a potlačil. Model se poslušně točil až do chvíle kdy směřoval téměř kolmo k zemi - přestal točit a z výšky asi 30m se zapíchnul do země. Škody kupodivu minimálni, jen vrtule. Při koumání co se stalo jsme přišli právě na zmíněné táhlo - ocel. struna se při vyšší rychlosti prohla a kormidlo nekormidlovalo. Následovalo odbahnění motoru a výměna vrtule a šlo se opět do vzduchu, samozřejmě s vědomím, že výškovka směrem dolu "nefunguje". Po asi dvou minutách motor zapíchnutím do země opět zmlkl. Tentokrát byla škoda větší - přeražená uhl. trubka křídla, zlomené plastové lože motoru - prostě trochu beznaděj z poničeného nového modelu.

Jirka Karásek vcelku slušně létal se svým vyšperkovaným modelem. Testoval smysluplnost ovládání směrovky (dle mého úplná zbytečnost) a ladil motor který dosud létal jen ve větroni s větší vrtulí. Protože se nám v předchozích letech trochu pletl resp. létal mezi námi celkem zostra bez stuhy tak jsem mu do dalšího letu k modelu krepovou stuhu přivázal - ani moc neprotestoval (nevěděl co ho čeká). Letěli jsme ve třech - Jirka, Jarda a já. Dlouho se nic nedělo - zběsilé kroužení a žádný sek. Najednou rána a k zemi se řítí zbytky Jirkovo a mého modelu. Já byl celkem v pohodě, až na urvaný a zdemolovaný výfuk se nic vážného nestalo (vrtule a kužely už nepočítám). Jirka na tom byl podstatně hůř - naprasklá náběžka křídla u trupu, půlka výškovky pryč. Pro ostříleného kombatáře nic závažného, ale pro nováčka s novým modelem to byla asi srdeční událost.
Ataka jsem opravil a i s pomuchlaným výfukem opět odstartoval, jak na potvoru se přistání krapet protáhlo a model zastavil až nárazem do kovových vidliček kde normálně model připravuji ke startu - bohužel to opět odnesl výfuk - nebude to první a asi ani poslední :-(.

Kromě nás na letišti létali ještě Jirka Karásek senior s něčím jako Commander na 3,5 a kolega s Fasterem od Hackera na 3,5 s tichým dvoukomorovým tlumičem - za letu jen o málo hlučnější než elektrolet.

Zamyšlení:
Pořád dumám proč poslední dobou čím dál častěji nosíme modely domů v rozsypu a ne jako dřív jen s nepatrnými oděrkami. Je fakt, že modely jsou podstatně rychlejší a tak zbývá méně času na korekce chyb. Současně také asi díky větší rychlosti modely "vykrývají" mnohem větší prostor a srážky jsou tedy asi nevyhnutelné. Bohužel i když jsou modely z EPP a hodně odolné nevydrží všechno. Už abych měl REEPPa a mohl zkusit něco "smysluplnějšího" :-)

Pokud se Vám chce stahovat cca 290kB tak si prohlédněte Zdeňkův kolmý start, vyprošťování modelu ze země poprvé (3,8MB) a podruhé (3,8MB).

Atak Jardy Siegla	Jirka Karásek senior s Jardou Sieglem nad modelem Jirky Karáska juniora
Mílův akrobat na 6,5 ... nuda :-)	Faster s velmi tichým pohonem - MVVS 3,5 + dvoukomorový tlumič
Připravuji svého Ataka	Zdeňků "rorýsoidní" Atak - pěkný kousek v Teplické kombinaci žlutá - modrá
souboj - vlevo Jardův, vpravo můj stroj	J. Karásek junior posbíral trosky po vzdušném střetu s mým modelem
ukázkový zápich, v pozadí Jirkův trup	po kolikáté už ... ?
takhle Zdeněk startuje	... a takhle přistává
nic závažného, vyměnit vrtuli a hurá do vzduchu	druhé "přistání", tentokrát to bude na domácí opravu (přeražená uhl. trubka křídla a zlomené mot. lože)

článek z předchozího létání 18.3.2003 - Destruction derby

Pavel Dvořák (PAD)

Design PAD