V neděli 10.4. 2005 uspořádali členové LMK Františkovi Lázně jednu z posledních letošních halových akcí (poslední bude nejspíš Vyškov). Létalo se celkem ve čtyřech disciplínách - halová akrobacie, aeromusical, let okolo pylonů a soutěž zručnosti ovládání modelu pod názvem "jak ti visí". Sestava pro akrobacii byla složena z následujících obratů: vzlet, čtyřdobý výkrut, let na zádech do kruhu, souvrat na zádech, trojúhelník s půlvýkrutem, střídavý nožový let, dvojitý překrut, kubánská osma a přistání. Aeromuzikály netřeba popisovat - létání na hudbu. Pylonové létání kolem dvou pylonů umístěných na koncích haly - tentokrát pylony tvořila spuštěná závěsná kovová konstrukce pro basketbalové koše (na první pohled vražedná konstrukce, ale nakonec bylo s pylony méně kolizí než ve Stochově). Soutěž "jak ti visí" spočívala ve startu libovolným způsobem (ze země či z ruky), průlet válcem o průměru asi 1 až 1,2m a výšce asi 1,5m orientovaným na svislo (válec stočený z plexi na kovové konstrukci cca 1,5m nad zemí), oblet pylonu (basketový koš) a průlet brankou 1,5x1m v letu na zádech.
Halu mají v Chebu moc pěknou, půdorysně velikou, bohužel ne příliš vysokou
(11m). Někteří piloti se s výškou dost potýkali jak při akrobacii tak
v aeromuzikálech. Pro ty, kteří nemohli ráno dospat, byla hala otevřena
od sedmi hodin a tak bylo do oficiálního zahájení dost času provést pár
zkušebních a zalétávacích letů.
Oficiální trenink v akrobacii ani v aeromuzikálech se nekonal, takže později
příchozí letěli rovnou soutěžní lety. V akrobacii byly bohužel oproti
běžným zvyklostem jen dva lety a ne tři, oba se počítaly do celkového
hodnocení. To byla velká škoda, protože bodovači měli u prvních soutěžních
letů problém nasadit správné měřítko bodování a tak se nemohu zbavit dojmu,
že bodování v prvním kole nebylo zcela úměrné předvedeným výkonům. Asi
bych si nestěžoval kdyby se mě to netýkalo, ale letěl jsem jako zcela
první a známky od jednoho bodovače byly podstatně jiné než od ostatních
dvou - řekněme zhruba poloviční. Od dvou bodovačů byly známky 9,8,7,8,
..., od jednoho 4,5,3,4, ... :-(. U dalších soutěžících už takové rozdíly
nebyly. V druhém soutěžním letu jsem obdžel známky od všech bodovačů podobné.
Holt smůla prvního pilota. Ale dost stěžování. Celkově se dá říci, že
u prvních deseti soutěžících byly předváděné výkony na vysoké úrovni.
Smůlu měl Petr Chyška (čerstvý mistr Německa), který si při výletu z trojúhelníku
s půlvýkrutem na zádech přitáhnul a let tak pro něj skončil. Nebýt téhle
chybky tak by byl jistě aspirentem na bednu - ale i prohrávat se musí
umět.
Hodnocení aeromuzikálů je vždycky hodně subjektivní, zvážit se to nedá,
změřit také ne ... Každopádně vyhrál 13-ti letý Dan Hrachovec. Mě páté
místo také docela uspokojilo - nebyl jsem poslední a navíc jsem porazil
Borise a Honzu Špatného :-). Připravil jsem malou atrakci v podobě dýmovnice
spouštěné ke konci letu. Kouřící směs z červeného fosforu, zapálení odporovým
drátem žhaveným přes regulátor napojeným na pohonnou baterii a ovládaný
samostatným kanálem. U diváků kouřící letadlo vyvolalo docela ohlas. Honza
Špatný vymyslel odepínání dvou stuh umístěných na koncích křídel mechanizmem
z vykuchaného serva, ještě bude muset vychytat drobné chybky aby takové
zařízení bylo opravdu přínosem a ne trápením.
Létání okolo pylonů na pět kol se zůčastnili jak soutěžící s pylonovými
brusy tak několik odvážlivců s modely se kterými létali akrobacii. Takže
kromě pylonových Mustangů (Dago Red apod.), mého Rare
Bear letěl akrobatický dvouplošník či několik modelů typu Blade. Létalo
se systémem K.O., v rozletu tři piloti (někdy jen dva), poslední nepostupuje.
Tímto způsobem se do předfinále propracovali tři piloti (viz. výsledné
pořadí). Nejlepší dva pak letěli finále na 10 kol. Po ztrhujícím závěru
se zdálo, že těsně zvítězil Tomáš Ciniburk před Honzou Sedláčkem (oba
pylonové Mustangy) a podle toho byly také rozdány ceny. Později, po prozkoumání
videozáznamu, se ukázalo, že první v cíli byl J. Sedláček takže Tomáš
Honzovi cenu předal. Protože se nelétalo na čas tak se v některých rozletech
taktizovalo - jednoduše řečeno pokud po prvních jednom či dvou obletech
bylo jasné že je někdo výrazně pomalejší tak piloti na postupových místech
šetřili jak modely tak baterie a zpomalili. Celý závod byl hodně o bateriích.
Létalo se bez přestávek a tak nebyl čas baterie dobíjet. Já měl jen jeden
pack LiPol 2x640mAh a model holt s více a více vybitými bateriemi na modely
Tomáše a Honzy nestačil.
Skutečnou prověrkou zručnosti byla soutěž "jak ti visí". O co
šlo je popsáno na začátku. Každopádně je jasné, že viset s modelem ve
volném prostoru je něco úplně jiného než visení kde se poloha modelu musí
vyladit s přesností na centimetry. Většina pilotů snadno či s menším nebo
větším trápením průlet válcem zvládla, ale některým se to i přes úpornou
snahu nepodařilo. Patřil jsem k těm neprolétnuvším když po jednom špatně
nasměrovaném pokusu následoval pád a poškození táhla ke směrovce.
Při závěrečném vyhodnocení byly prvním třem v akrobacii a aeromuzikálech předány diplomy, prvním poháry, vítěz závodů kolem pylonů obdržel tematickou sošku zlaté barvy vlastnoručně zhotovenou jedním z pořadatelů. Věcné ceny různé hodnoty byly rozdány formou tomboly.
Závěrem je nutno poděkovat pořadatelům za uspořádání pěkné soutěže ke konci haloletecké sezóny. Myslím, že kdo se zúčastnil mohl být spokojený.
| pořadí | F3AI | Aeromusical | Pylony |
| 1. | David Kyjovský 2000 (1000+1000) | Daniel Hrachovec 2000 (1000+1000) | Jan Sedláček |
| 2. | Jan Plevný (1863 (919+944) | Lukáš Krevňák 1833 (927+906) | Tomáš Ciniburk |
| 3. | Lukáš Krevňák 1835 (900+935) | David Kyjovský 1786 (939+847) | Pavel Dvořák |
| 4 | Jan Špatný 1797 (867+930) | Jan Plevný 1750 (915+835) | |
| 5 | Boris Guič 1795 (916+879) | Pavel Dvořák 1737 (890+847) | |
| 6 | Jan Sedláček 1744 (849+895) | Boris Guič 1628 (793+835) | |
| 7 | Tomáš Ciniburk 1727 (857+870) | Jan Špatný 1495 (707+788) | |
| 8 | Daniel Hrachovec 1686 (825+861) | ||
| 9 | Pavel Dvořák 1637 (752+885) | ||
| 10 | Petr Chyška 1508 (564+944) | ||
| 11 | Václav Svoboda 1338 (694+644) | ||
| 12 | František Hynek 1176 (577+599) | ||
| 13 | Pavel Hytych 1167 (600+567) | ||
| 14 | Jonáš Pačiska 904 (512+392) | ||
| 15 | Milan Pilař 853 (420+433) | ||
| 16 | Petr Michalovič 767 (543+224) | ||
| 17 | David Perlík 703 (198+505) | ||
| 18 | Pavel Ančinec 657 (313+344) | ||
| 19 | Zdeno Singer 635 (635+0) | ||
| 20 | Miloslav Malásek 357 (154+203) | ||
| 21 | Jiří Potenský 316 (133+183) | ||
| Hodnoty v závorce udávají součet bodů ze dvou kol (létalo se jen na dvě kola, žádné se neškrtalo) | |||
... že by něco přeci jen neklaplo? Několik pilotů si stěžovalo, že neznali akrobatickou sestavu - předpokládali totiž, že se bude létat tak jako v průběhu celé halové sezóny kategorie "A" a "B". Sestava v Chebu byla spíše charakteru "A", tedy náročnější, z "B" byl jen jeden prvek (když pominu vzlet a přistání) a to let na zádech do kruhu. Nevím. Když jsem se asi týden před soutěží přihlašoval po telefonu pořadateli ten mne se sestavou seznámil, navíc asi tři neděle před soutěží byla sestava uvedena na webu www.rcmania.cz.